• Home
  • Features
  • Attractive opportunities for black gold in Central and Southeastern Europe

Attractive opportunities for black gold in Central and Southeastern Europe

Attractive opportunities for black gold in Central and Southeastern Europe

Every year drivers in Central Europe "destroyed" over a quarter million tons of tires. Approximately 10% of this amount ends in landfills, about 5% of the retreating back into circulation, but the majority (approximately 85%) is intended to assess. Despite (or perhaps precisely because) the recycling of hard waste in the region still neglected topic, this sector can offer existing and new players and potential investors a very interesting business opportunities. Processing used tires into granules is very attractive in terms of relatively high margins, low levels of players, and finally, the expected growth in demand and supply in the future, says new study by Roland Berger Strategy Consultants.

O ojetých pneumatikách se hovoří většinou v souvislosti se skládkami, ekologickou zátěží a v posledním desetiletí také recyklačním poplatkem. Přestože evropská legislativa vyžaduje maximální zhodnocení ojetých plášťů, je jejich „likvidace“ skládkováním v našich podmínkách bohužel stále realitou. To je nejenom problém pro životní prostředí, ale zároveň i ztracená tržní příležitost. Ze čtyř hlavních způsobů zhodnocení pneumatik (protektorování, energetické zhodnocení spalováním například v cementárnách, pyrolýza a výroba recyklace pneumatik drcením na granulát nebo prášek) je dle studie Roland Berger Strategy Consultants právě recyklace pneumatik tím nejatraktivnějším – jak z hlediska nabídky tak i poptávky. Navíc pro Evropu, relativně chudou na primární suroviny, je recyklace obecně levným způsobem, jak si zajistit levný přístup  k surovinám, což platí nejen pro tradičně recyklované suroviny jako jsou například kovy, ale také pro gumu.

Obrázek 1: Proces využití ojetých pneumatik

Obrázek 1: Proces využití ojetých pneumatik

Příležitosti v recyklaci ojetých pneumatik

Ne nadarmo se ve světě gumový granulát označuje za „černé zlato“, právě jeho výroba představuje lákavou příležitost pro všechny zúčastněné. Důležitost a atraktivitu trhu recyklace ojetých pneumatik dokládá nejen obrat tohoto odvětví (přibližně 20 mil. eur pro trhy střední Evropy, tj. Česká republika, Slovenko, Rakousko a Maďarsko), ale i marže, která pro zpracovatele (výroba granulátu) může dosáhnout až 50% (EBITDA marže). Systém bývá financován z recyklačních poplatků zahrnutých v ceně pneumatiky (např. na Slovensku tento poplatek činí 270 eur za tunu, v Chorvatsku 1 500 kun za tunu, ve Francii 1,50 eur za pneumatiky z osobních a 10 eur za pneumatiky z nákladních automobilů), které jsou dále přerozdělovány buď přes recyklační fond (Slovensko, Chorvatsko) nebo přes soukromou, k tomuto účelu založenou organizaci (systémy Odpovědnosti výrobce,viz níže).

Kromě zajímavé marže se odvětví jeví jako lákavé také z hlediska nízké koncentrace konkurence. Vzhledem k obecně nízkému stupni vyspělosti odvětví v regionu střední a jihovýchodní Evropy je dle studie Roland Berger Stategy Consultants recyklace ojetých plášťů výsadou maximálně jednoho nebo několika málo hráčů v každé zemi.

Vzhledem k tomu, že výroba granulátu při klasickém zpracování je čistě mechanický proces, jde o výrobu, která sice vyžaduje jistou počáteční investici, samotný výrobní proces je však z technického hlediska jednoduchý. Počáteční investice do recyklační linky se pohybuje v řádu desítek tisíc eur pro linku na hrubé zpracování až více než jeden milión eur pro linku na gumový granulát a prášek. Pyrolýzní zpracování pneumatik je pak technicky i finančně náročnější – počáteční investice se pohybují v závislosti na kapacitě linky v řádech desítek miliónů eur.

Dle zmiňované studie má obor recyklace plášťů dobré vyhlídky do budoucna co se týče poptávky. „Na velikost poptávky po ojetých pneumatikách nebo výrobcích z nich má největší vliv tempo růstu odběratelských odvětví, tedy stavebnictví a výrobního průmyslu,“ říká Roland Zsilinszký, Senior Project Manager ze společnosti Roland Berger Strategy Consultants. Tato odvětví využívají celé gumy nebo granulát či prášek z nich na zpevnění a odhlučení vozovek, na výrobu podlahových krytin zejména pro zdravotnická nebo vzdělávací zařízení, na výrobu povrchů pro dětská hřiště a indoorová i outdoorová sportoviště nebo na výrobu například dopravníkových pásů, koleček k vozíkům, různých hadic a hadiček nebo těsnění. „Právě v těchto odvětvích očekáváme do roku 2015 růst,“ doplňuje Zsilinszký.  Pro Českou republiku, Slovensko, Maďarsko a Rakousko tento růst představuje v segmentu dopravních staveb 2,2% ročně, v segmentu podlahových krytin 4,9% a v segmentu indoorových sportovišť 4,6%. Kromě toho výrobní průmysl, který gumový granulát využívá na výrobu menších gumových mechanických částí a součástek, má podle jiné studie Roland Berger Strategy Consultants „Production systems 2020“ růst v regionu do roku 2015 o 6,1% ročně. Poptávku po recyklované gumě pak samozřejmě podporuje i cena surového kaučuku, která se v posledních letech pohybuje na svých historických maximech.

Obrázek 2: Nabídka ojetých pneumatik v regionu střední a jihovýchodní Evropy

Obrázek 2: Nabídka ojetých pneumatik v regionu střední a jihovýchodní Evropy

Jak je na tom region střední Evropy s nabídkou ojetých pneumatik? Vzhledem k nedostupnosti spolehlivých dat může být množství pneumatik vyprodukované na těchto trzích pouze odhadováno na základě velikosti a složení vozového parku, frekvence výměny pneumatik a míře protektorování. „Na základě našeho modelu odhadujeme, že je v České republice, Slovensku, Maďarsku a Rakousku ročně vyprodukováno na 250 tisíc tun ojetých pneumatik určených ke zhodnocení. Do roku 2015 očekáváme na těchto trzích průměrné tempo růstu 4% ročně, v zemích jihovýchodní Evropy dokonce 5%,“ říká Viktória Telinová, Project Manager ve společnosti Roland Berger Strategy Consultants a spoluautorka studie. Takovýto růst je podložen rostoucím vozovým parkem a zvyšováním frekvence výměny pneumatik způsobeným zejména ekonomickým růstem, který znamená vyšší objem zejména nákladní dopravy.

Obrázek 3: Vývoj trhu s gumovým recyklátem ve střední Evropě1) [~20 M€]

Obrázek 3: Vývoj trhu s gumovým recyklátem ve střední Evropě1) [~20 M€]

Limitující faktory trhu

Vedle výše zmíněných atraktivních faktorů má však výroba gumového granulátu i své limity. Jedním z nich je konkurence na straně poptávky ze strany cementáren, které pláště využívají jako alternativu fosilních paliv, vzhledem k vlastnostem pneumatik jako je jejich vysoká výhřevnost (minimálně stejná jako velmi kvalitní černé uhlí), nižší obsah síry a těžkých kovů v emisích  a možnosti dalšího využití odpadu z jejich spalování například jako náhrady některých surovin v cementu. Poptávka ze strany cementáren je tak jedním z hlavním omezení dostupnosti pneumatik pro materiálové zhodnocení, zejména v některých západních zemích (např. Německo, Itálie), kde cementárny spalují většinu ojetých pneumatik. Naproti tomu legislativa ve střední a jihovýchodní Evropě obecně preferuje zhodnocení materiálové, tedy klasickou recyklaci. Na Slovensku je tak mechanicky recyklováno okolo 95% pneumatik, v České republice téměř o polovinu méně, v Chorvatsku 70%.

Dalším limitujícím faktorem v regionu je podle studie Roland Berger Strategy Consultants nízký stupeň organizovanosti. V České republice a ve většině balkánských zemí zatím stále chybí oficiální zastřešující organizace. Jinde, například na Slovensku nebo v Chorvatsku, existují obecné recyklační fondy  /1/ , jejich fungování či přerozdělování peněžních prostředků v systému není však vždy úplně transparentní. Většina evropských zemí včetně například Maďarska nebo Rumunska řeší komplexnost situace zavedením systému tzv. odpovědnosti výrobce, ve kterém jsou sami výrobci a dovozci pneumatik zodpovědní za sběr a recyklaci pneumatik v zemi prostřednictvím jimi založené organizace (např. Hurec v Maďarsku, Eco Anvelope v Rumunsku, Aliapur ve Francii). Lze očekávat, že k tomuto systému, který se ukázal jako nejúčinnější v likvidaci ojetých pneumatik, konvergují i země, které mají tzv. liberální systém (např. Rakousko, Německo, Švýcarsko) nebo systém odpovědnosti státu (Slovensko, Chorvatsko, Dánsko, Litva). Tato konvergence by mohla vyřešit problém nedostatku oficiálních dat například o velikosti trhu nebo o přerozdělování prostředku v systému a nejasného legislativního rámce na některých trzích.



/1/Recyklační fond na Slovensku, Fond za zaštitu okoliša i energetsku učinkovitost v Chorvatsku

Obrázek 4: Systémy zpracování ojetých pneumatik v Evropě a rok implementace

Obrázek 4: Systémy zpracování ojetých pneumatik v Evropě a rok implementace

Klíčové faktory úspěchu

I přes tato omezení zůstává recyklace pneumatik velmi atraktivním odvětvím nejen pro specialisty, ale například i pro všeobecné recyklační firmy, podniky technických služeb, výrobce pneumatik nebo firmy zabývající se protektorováním pneumatik, jak dokazuje realita na některých vyspělejších trzích. Klíčem k úspěchu je zmiňovaný přístup k ojetým pneumatikám, což může být na neorganizovaných a netransparentních trzích střední a jihovýchodní Evropy složité, a dobré porozumění tržním silám. „Zpracovatel, který má zajištěn přístup k pneumatikám a je schopen nabídnout granulát v různé zrnitosti, tak může určovat podmínky na lokálním trhu, a je často téměř výhradním příjemcem státních reyklačních subvencí v  systémech odpovědnosti státu,“ říká Viktória Telinová.Takový zpracovatel je mimoto zajímavým také pro odběratele ze západní Evropy, pro které je kvalitní granulát nebo i finální produkt cenově výhodný i po započtení dopravních nákladů.

I zde platí, že omezení trhu mohou být zároveň příležítostí pro ty, kteří dobře porozumí tržním silám a umí si zajistit učitou pozici na trhu. „Jsem přesvědčený, že recyklace ojetých pneumatik je odvětví, které ve střední a jihovýchodní Evropě má a ještě bude mít co nabídnout pro nové i stávající hráče nebo pro investory. Nízký stupeň organizovanosti a transparence odvětví představuje určitou nejistotu, ale zároveň i příležitost pro ty, kdo budou schopni se podílet na jeho transformaci, který nevyhnutelně přijde.“ shrnuje Zsilinszký.

Společnost Roland Berger Strategy Consultants byla založena v roce 1967 a je jednou z předních firem v oblasti strategického poradenství. Prostřednictvím 42 kanceláří ve 30 zemích společnost úspěšně působí na všech hlavních mezinárodních trzích. V roce 2009 dosáhly tržby společnosti 616 mil. EUR s cca 2 000 zaměstnanci. Poradenská společnost funguje jako nezávislé partnerství vlastněné výhradně jejími cca 200 partnery.

www.rolandberger.cz

  • autor:
  • Roland Berger Strategy Consultants


    You might also be interested



     

    Article archive

    Upcoming Events